Tento výbor obsahuje čtyři základní texty polsko­ ‑německo‑židovské marxistické političky a socialistické aktivistky Rosy Luxemburg. První tři texty (Sociální reforma nebo sociální revoluce, Masová stávka, strana a odbory a Krize sociální demokracie) vycházejí v revidované podobě poprvé od vydání ve sborníku vybraných spisů z roku 1955. Čtvrtý text, Ruská revoluce, vychází v českém jazyce poprvé, a to nepochybně proto, že ilustruje na diskusi o ruské revoluci z října 1917 klíčovou vlastnost myšlení Rosy Luxemburg: principiálnost a nezávislost.

This book explores the impact of Soviet policies on Georgia’s national and cultural landscape, focusing on the resettlement of ethnic minorities, particularly the Turk-Meskhetian population. Their relocation influenced the strengthening of Jewish and Armenian communities, shaping national narratives and regional ethnic dynamics. Special attention is given to the effects of regional security challenges on Jewish-Muslim relations.

Based on archival research and oral history interviews conducted in 2024, the study draws from documents in the Georgian National Archives, including records from Akhaltsikhe and Batumi. It analyzes official Communist Party documents, personal letters, and financial data of collective farms. Despite limitations in both archival and oral sources, this work provides a foundation for further research on ethnic and religious minorities in early Soviet Georgia.

Žijeme na planetě, která má omezené zdroje, a čelíme přitom klimatické krizi. Tato fakta dnes rozporuje málokdo, přesto nepanuje ani vzdáleně shoda na tom, jak s touto skutečností, na které závisí naše přežití, naložit. Moderní civilizace je totiž založena na neustálém ekonomickém růstu, ze kterého se stala těžko zpochybnitelná a hluboce zakořeněná víra. Neustálý růst prý snižuje sociální rozdíly a přináší bohatnutí celé společnosti. Tato představa ale zpravidla stojí na víře v moc technologií, které vše vyřeší: stanou se „čistšími" a umožní nám žít jako dosud - bez omezení. Součástí tohoto očekávání je i víra, že současný styl života se jednou rozšíří na většinu lidstva a nakonec snad budeme žít v blahobytu všichni.

Klima se mění a s novou situací přicházejí výzvy pro nové myšlení. Jedním z důležitých úkolů je domyslet, jak má dnes a do budoucna město fungovat. V této příručce najdete návody na jednoduché a většinou méně nákladné úpravy vnitrobloků, vedoucí ke zlepšení mikroklimatu a k vytvoření příjemnějšího prostředí k žití. Některé zásahy jsou snadné a rychlé, jiné složitější, náročnější a na ty je potřeba více sil či odborná pomoc. Všechny kroky by měly vést ke stejnému cíli: umožnit a naplnit potenciál vašeho místa s využitím všech jeho silných stránek. 

This book is the first scholarly attempt to understand the phenomenon of Jewish collective farms in Soviet Georgia. It does not claim to be an exhaustive or in-depth study but rather serves as an initial outline of the development of these farms, the introduction of key historical sources into academic discourse, and a call for further research into the history of Georgian Jews and Jewish monoethnic collective farms.

The authors focus on the relationships between local and central authorities, decision-making processes, and the broader policies of resettlement and agrarian development in Soviet Georgia. The book is primarily based on archival research and oral history interviews collected during fieldwork in the summer of 2023. The research team collaborated closely with the National Archives of Georgia, particularly with fonds related to the history of GruzOZET and Evkombed.

This special edition of Eszmélet journal is the second volume on non-capitalist mixed economies after the pioneering first one published last year. The “Non-Capitalist Mixed Economies” conference series and the subsequent publications aim at developing new perspectives on the history of forms of socialism as transitory, mixed economies, presenting new experiences with currently existing mixed and hybrid systems, and elaborating future possibilities beyond capitalism and, hopefully, capital itself.

Soubor textů a kreseb, které se z různých úhlů a různými způsoby věnují udržitelnému nerůstu. Obsahový základ knihy tvoří deset publicistických textů psaných v průběhu roku 2022 pro časopis Alarm. Čeští autoři a autorky v nich pokrývají celou řadu nerůstových témat, která nejen přinášejí do českého prostředí ze zahraniční literatury, ale která dále napojují na místní myšlenkové proudy, výzkumy a stávající aktivity.

Tato kniha je založena na rozhovorech o práci a promlouvá v ní deset konkrétních mužů a žen. Jsou to příběhy zdánlivě obyčejné, v bližším detailu však ukazují překvapivé lidské osudy a skrze ně konkrétní podoby současné práce. Co si do svého deníku zapisuje zaměstnankyně veřejných toalet? Jakou práci může vykonávat člověk ve vězení? Jak se žije člověku v průsečíku zadlužení, nemocenské a několika špatně placených prací? Co dělá radost vrchnímu v jídelním voze? Jaká je budoucnost učňovských škol? Čím školákovi imponuje práce v Ikei? Co znamená pracovat se psy a žít jako pes? A jak nás může posílit, pokud se nebojíme z práce odejít?

Jak se Evropská unie (EU) připravuje na budoucí výzvy? Jak se vypořádá s klimatickou, hospodářskou a sociální krizí, které čelíme? Jaké kroky podniká pro odstraňování hlavních příčin těchto krizí?
Odpovědi na tyto otázky jsou zásadní pro ty, kdo žijí v EU i mimo ni. Na prioritách EU velmi záleží, protože rozhodují o zaměření politické pozornosti, o vyčlenění personálu a směřování finančních zdrojů. Je znepokojující, že EU a její členské státy v posledních letech uskutečnily významné kroky při přesunu pozornosti a zdrojů od civilních priorit k těm vojenským. Ještě před několika lety se varování před vojensko-průmyslovým komplexem EU zdála přitažená za vlasy; nyní se jeho vliv stává realitou, na kterou je EU v rostoucí míře hrdá.

Russia’s war in Ukraine has led to a significant influx of Ukrainian refugees and Russian migrants into Georgia. While Ukrainians often use Georgia as a transit country, over 300,000 Russians have settled there, creating cultural enclaves in Tbilisi and Batumi. This migration presents a complex dynamic, as Georgia remains in territorial conflict with Russia.

This collection of articles is based on a research project funded by the Rosa Luxemburg Foundation and conducted by the Forum for Intercultural Dialogue in Georgia in 2022. Through over 40 in-depth interviews, the study explores the newcomers’ challenges, integration, and mutual perceptions. The three articles offer distinct analyses of these evolving social dynamics.

Slovo „otroctví“ vyvolává představu lidí v řetězech, kteří jsou v Africe nahnáni na lodě a převáženi po celém světě. Málokdy nás napadne, že otroctví má něco společného s moderním světem a jeho životními a pracovními podmínkami.

Otroctví jako legální forma práce bylo na celém světě skutečně zrušeno. Bylo by však chybou domnívat se, že otroctví dnes již neexistuje. V absolutních číslech je totiž dnes zotročeno více lidí než kdykoli v historii. Mezinárodní organizace práce při OSN hovoří o „moderním otroctví“ a odhaduje, že je mu v současnosti vystaveno nejméně 40 milionů lidí.

Alarm s podporou Nadace Rosy Luxemburgové připravil reportážní cyklus o krizi bydlení v Evropě.

Alarm series of investigations into the housing crisis in Europe. Supported by Rosa Luxemburg Foundation.

Najdete v něm různé texty na téma intersekcionality z pera našich hostek a hostů, jakými jsou Lucie Jarkovská, Apolena Rychlíková, Eva Klíčová, Diana Young, Darina Alster, Eszter Kováts, Mina Baginová, Jan Škrob, Ivana Recmanová, Hana Grygarová, Tereza Silon, Magdaléna Šipka a Kateřina Olivová

Politická doporučení zdola pro spravedlivou transformaci obsažená v této publikaci představují konkrétní návrhy na opatření pro úspěšnou ekonomickou proměnu uhelných krajů.

Autorka v knize vypráví životní trajektorie tří žen, které mlčet nechtěly: Rity Budínové (Klímové), Hany Budínové a Vlasty Mlynářové.

Publikace Klimavize: šest oblastí, kterým se musíme věnovat při řešení klimatické krize shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu, jenž měl za cíl hledat aktuální velké příležitosti klimatického hnutí v České republice. Výzkum vycházel z konceptu systémového myšlení a identifikoval šest významných oblastí, v rámci kterých může klimatické hnutí hledat své nové strategické cíle a účinně přispívat k řešení klimatické krize. Publikace je teoretickým i praktickým podkladem pro strategické myšlení aktérů širokého klimatického hnutí. 

Voda coby zdroj nezbytný pro lidský život představuje lakmusový papírek, jehož prostřednictvím lidstvo mnohokrát v minulosti bylo nuceno přehodnotit své dosavadní praxe, ať už v rámci společenské organizace, nebo z hlediska svého vztahu k životnímu prostředí. Právě rychlé střídání extrémního sucha s přívalovými dešti a povodněmi jsou jedním z velmi výrazných průvodních jevů prohlubující se klimatické krize, které poukazují nejen na nezbytnost ochrany klimatu, ale také na nutnost transformace stávající vodohospodářské praxe, která ve své nynější podobě, ať už té infrastrukturní, nebo institucionální, postupně přestane být schopna zajišťovat dostatek kvalitní pitné vody dostupné veškerému obyvatelstvu.

Historička Hana Krutílková objasnila historii ženského hnutí v Brně a upozaďování významných žen. Sociolog a publicista Stanislav Biler upozornil na politiku vytlačování chodců/kyň a cyklistů/ek a upřednostňování automobilové dopravy ze strany brněnské randice. Urbanistka Karolína Plášková vysvětlila pojem gentrifikace. Sociální geograf Ondřej Šedý připomněl, jak je z veřejného prostoru vytlačována LGBT+ komunita. Performerka Kača Olivová mluvila o nepřístupnosti města pro lidi s dětmi či pro lidi s postižením.

Between June 23–26 2021, a large number of organizations organized a huge online event on the problem, history and future of non-capitalist mixed economies with the support of Rosa Luxemburg Stiftung. This was the first event in an upcoming series, which will focus on understanding historical and current forms of non-capitalist mixed economies with an eye on the future.

Papers presented at the conference titled “Non-capitalist mixed economies” held in Budapest, 23–26 June 2021.

Chápanie problému chudoby v kontexte primárnej sociability (zjednodušene: schopnosť prispôsobiť sa cudzím ľuďom a podmienkam) je iné ako v kontexte sekundárnej sociability. Tá prvá predpokladá sociálnu pomoc a solidaritu od rodiny/veľkorodiny, susedov, kmeňa alebo komunity, tá druhá od štátu. V tradičných spoločnostiach (primárna sociabilita) sa na chudobu nazeralo ako niečo prirodzené, keďže nie každý mal rovnakú štartovaciu pozíciu, majetok či schopnosti a zručnosti.

Zámerom editorov tohto zborníka, ale aj autorov je predostrieť čitateľom informácie a dáta týkajúce sa chudoby a sociálnej neistoty na Slovensku, poukázať na súčasný stav – riešenia/neriešenia niektorých prípadov, legislatívnych nastavení, konkrétnych politík, postojov a mýtov, zaoberať sa príčinami ich vzniku a možnosťami predikovať ich budúci vývoj ako aj nachádzať normatívne riešenia, ktoré by zamedzovali ich pretrvávaniu či prehlbovaniu. Niektoré príspevky sú vzhľadom k použitej literatúre viac kvalitatívne ladené, iné kladú dôraz na kvantitatívne ukazovatele.

Publikace vznikla v roce 2021 v návaznosti přednáškový cyklus “Zbrojní průmysl: dopady na klima a společnost”, který v Brně organizovalo NESEHNUTÍ při příležitosti akčních dní proti zbrojnímu veletrhu IDET. Texty autorů přibližují historii antimilitaristického hnutí v České republice, historii a problematiku veletrhu IDET i se zamýšlejí nad tím, proč se na zbrojní průmysl dívat optikou lidských práv či změn klimatu.

Comparative study mapping the state of civil society organizations from a leftist perspective in the Czech Republic, Slovakia, and Hungary.

Srovnávací studie mapující stav organizované občanské společnosti z levicové perspektivy v České republice, na Slovensku a v Maďarsku

Co přinesla konference o digitální podpoře participace?

Česká role v mezinárodním obchodu se zbraněmi.

Publikace o historii a současnosti těžby a zpracování uranu a odporu proti jeho používání.

Jak soukromé zisky brání lidem v přístupu k vodě a co se s tím dá dělat?

Rolnická hnutí a jejich politické požadavky. Jak byl mohla vypadat sociální zemědělská politika?

Jak bychom mohli žít po uhlí a jak do rozhodování o podobě této proměny zapojit co nejširší veřejnost?

Sborník z konference Alternativy Zdola s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.