Cena určená osobnostem a uskupením, které se zasadily o ženské hnutí, resp. ženská práva v České republice, je každoročně, od roku 2018, udílena neformálním feministickým kolektivem Sdruženy. Ocenění lze získat v kategoriích Feministka roku a Feministický kolektiv roku při příležitosti konání Feministické konference v Brně.
Letošní ročník proběhl 24. září a bylo v rámci něho oceněno celkem 6 osobností a kolektivů:
OSOBNOSTI
Zuzana Maďarová
Zuzana Maďarová je vědecká pracovnice na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Ve výzkumné i publikační činnosti se věnuje genderovým aspektům politické subjektivity, a to v rámci historie i současnosti, feministickým přístupům v politických vědách a politické komunikaci z genderové perspektivy. Dlouhodobě spolupracuje s feministickou vzdělávací a publikační organizací ASPEKT, u které jí v roce 2019 vyšla monografie ‚Ako odvrávať novembru 1989. Rodové aspekty pamäti‘.
(zdroj: Sdruženy)
Michael D. Jettmar
Michael Daniel Jettmar dlouhou dobu pracuje v oblasti destigmatizace a harm reduction v prevenci HIV. Zabývá se osvětou v chemsex nebo rozdáváním harm reduction kits lidem bez domova. V rámci boje proti předsudkům a diskriminaci lidí s HIV dlouhé roky pracoval v Rozkoši Bez Rizika, která usnadňuje přístup k STD testování a poskytuje legální a další pomoc sex workerum a sex workerkam. Je také zakladatelem Act Up Pride v České republice.
(zdroj: Sdruženy)
Šárka Homfray
Česká právnička, studentka genderových studií a především jedna z nejvýraznějších tváří českých odborů. Zabývá se zejména pracovním a služebním právem, nerovným zacházením a diskriminací a genderovými rozměry trhu práce. Je také odbornicí na digitalizaci práce, digitální platformy a další aspekty budoucnosti pracovního práva. Věnuje se publicistice, píše třeba pro Alarm, Deník Referendum a slovenský Kapitál. Nedávno vydala knihu Proč jsme tak naštvané, ve které nabízí citlivý i erudovaný přístup k tématům žen ve veřejném prostoru, ženské solidarity, genderových stereotypů i různorodosti feministického diskurzu. Jinými slovy odpovídá, proč jsme vlastně tak naštvané.
(zdroj: Sdruženy)
KOLEKTIVY
Gender Studies, o.p.s. letos oslavilo 30 let své existence. Už 30 let tak vykonává důležitou osvětovou činnost v oblastech vzdělávání, nerovností na trhu práce či kultury, a zásadně tak přispívá k genderové rovnosti v ČR. Coby jedno z českých “ostrůvků pozitivní feministické deviace” je iniciátorem mnoha debat, společenských změn a spoluprací. Jeho Knihovna Jiřiny Šiklové je navíc největší feministickou knihovnou ve střední Evropě. Při příležitosti 30 let svého působení Gender Studies, o.p.s. vydalo knihu s názvem Hnízdo feminismu, kterou editorsky připravila Pavla Frýdlová s Kateřinou Jonášovou. Kniha je založena na deseti orálně-historických rozhovorech s významnými feministkami a je určena nejmladší generaci, které ukazuje vývoj a kontinuitu českého feministického hnutí (od 90. let po současnosti. Tím připomíná, že české feministky a feministi mají na co navazovat a čím se inspirovat.
(zdroj: Sdruženy)
Nezisková orgnizace Jako doma letos oslavila 10 let od svého vzniku. Již od roku 2012 se věnuje ženskému bezdomovectví. V rámci pomocných a partnerských sítí se zabývá ženskou chudobou, prevencí bezdomovectví, jeho genderovými aspekty, násilím, kterému jsou ženy v souvislosti s bydlením či na ulici vystaveny, ale i odstraňováním předsudků, které jsou s bezdomovectvím spojeny.” Mezi jeho nejznámější projekty patří Jídelna kuchařek bez domova, která mimo jiné pomáhá odstraňovat strukturální diskriminaci vůči ženám bez domova pracovní oblasti. V roce 2017 Jako doma otevřelo Komunitní centrum, kde jako peer pracovnice pracují ženy se zkušeností s bezdomovectvím.
(zdroj: Sdruženy)
Kolektiv Queer Spaces Network se etabloval v průběhu covidové pandemie coby síť propojující queer lidi a prostor pro safe space párty. Jejich akce nabízí ojedinělou atmosféru, politický nádech i bezpečný prostor pro trans a nebinární lidi. Jako jediní také cíleně podporují nejen trans a nebinární performery, performerky a djs, ale také migranty a migranty, protože jejich události často slouží jako benefice pro migrantské komunity. Důležitou úlohu Queer Spaces Network sehrávají v rámci války na Ukrajině, především při pomoci queer uprchlíkům a uprchlicím, ať už jde o tranzici, zajištění ubytování a psychologické pomoci nebo utváření vzájemných vztahů. Rozjeli:y také Telegram chatbot, kam queer uprchlíci a uprchlice, mohou 24/7 psát o konkrétní pomoc.
(zdroj: Sdruženy)
FRANTIŠKA PLAMÍNKOVÁ (1875 – 1942)
Stála u zrodu Ženského klubu českého (1903), Výboru pro volební právo žen (1905) a Ženské národní rady (1923). Díky jejímu působení ve veřejné politice byl zrušen celibát učitelek (1919) a zvolená první poslankyně Božena Viková-Kunětická (1912). Její přednáška „O moderní ženě“ udala cestu ženského hnutí na několik dalších dekád. Politička Františka Plamínková, někdy označovaná jako první česká feministka, byla jednou z nejvýznamnějších osobností českého feministického hnutí, celý svůj život usilovala o to, aby žena měla stejné postavení jako muž, aby měla stejnou možnost se vzdělávat, rozvíjet, svobodně hlásat své myšlenky a pracovat. 30. června 1942 byla zastřelená gestapem, její odkaz však zůstal netknut a dodnes patří k jednomu z nejinspirativnějších pramenů současného feministického diskurzu.