Pandemie nemoci Covid19 zasáhla prakticky celý svět, ale ukázalo se, že počty nakažených a zejména počty mrtvých, u kterých byla nákaza prokázána jako hlavní nebo významná příčina úmrtí, se v jednotlivých zemích významně liší. Neznáme všechny příčiny tohoto jevu, ale je zřejmé, že pozitivními faktory jsou dobře organizovaný stát, fungující zdravotní systém a soudržná společnost.
V mnoha zemích došlo kvůli pandemii k velmi výraznému omezení ekonomické činnosti. Už několik let před tím se objevovaly známky hrozící ekonomické krize, vyplývající z dlouhodobě neřešených systémových rozporů současné ekonomiky. Navíc se stále důrazněji projevuje s tím související devastace životního prostředí.
Nikdo dnes není schopen odhadnout, jak dramatické budou následky souběhu těchto krizových jevů a jak si s nimi vlády na národní a mezinárodní úrovni poradí. Ale už dnes je třeba zjišťovat aktuální stav ekonomiky a hrozby i šance, které jsou před námi.
Rozhodli jsme se proto požádat několik ekonomů a ekonomek z Česka, Slovenska a Maďarska, kritických k neoliberálním ekonomickým dogmatům, o jejich analýzy, které budeme postupně zveřejňovat. K některým připravujeme i krátké videorozhovory s autory a autorkami.
Ke stažení
Krize a příležitosti ekonomické a sociální dopady epidemie COVID-19
Kolektiv autorů. Redakce: Jiří Silný
DOWNLOAD
Crises and opportunities. Economic and socia impact of the COVID-19 pandemic
A collective work
Makroekonom Jiří Šteg
připravil pod názvem Česká ekonomika v koronavirové krizi rychlý přehled situace na prvním vrcholu epidemie. Pracoval s daty ke konci dubna a poskytl tak první fundovaný pohled na situace české ekonomiky před krizí a po jejím propuknutí. Popisuje (a kriticky hodnotí) vládní opatření a odhaduje další vývoj. V rozhovoru natočeném o dva měsíce později Jiří Šteg reaguje na další vývoj v České republice a v Evropské unii. Jeho hodnocení situace je poměrně pesimistické.
Politolog Tomáš Profant
připravil ve slovenštině studii, která se jmenuje Postrozvojová prax a autor ji začal připravovat už před pandemií, ale stačil zaznamenat a reflektovat některé její dopady. Text se odborně zabývá konceptem postrozvoje, který vznikl v kritickém vymezení vůči tradiční rozvojové politice. Na příkladech postrozvojové praxe v zemích globálního Jihu (např. koncept buen vivir) nebo spíše evropského konceptu nerůstu ukazuje aktuální praktické odpovědi na výzvy klimatické změny a přetrvávající nerovnosti.
Ekologická ekonomka Lucie Sovová
se teorií a praxí nerůstun zabývá podrobně ve studii s názvem Nerůst: méně, jinak, lépe. Cesta z krize nevede „zpátky k normálu“, ale k transformaci. Podle ní epidemie odhalila zejména zranitelnost a nefunkčnost ekonomického systému založeného na růstu a maximalizaci zisku. Koncept „nerůstu“ nabízí řešení. Součástí přehledné a velmi informativní studie je řada praktických příkladů.
Filozof a sociolog Marek Hrubec spolu s Martinem Brabcem
připravili studii Nepodmíněný základní příjem: Každému podle jeho základních potřeb. Nepodmíněný základní příjem je dnes občas diskutován mezi opatřeními, která reagují na ekonomické dopady pandemie. Studie nabízí základní informace o tomto konceptu i příklady uskutečněných experimentů. Autoři myšlenku nepodmíněného základního příjmu podporují ale upozorňují i na některá úskalí.
Novinář Zbyněk Fiala
se ve své studii Jiná budoucnost je nutná, jestli chceme přežít Ekonomické dopady pandemie v ČR a inspirace pro překonání krize podává přehled počátků epidemie v mezinárodním měřítku, ale zejména se věnuje svému oblíbenému tématu: ekonomickým alternativám, jejichž zavádění by podle něj pandemie měla urychlit.
Slovenský filozof, ekonom a politolog Peter Daubner
ve studii nazvané Slovensko v ére pandémie (pohĺad zĺava) analyzuje různorodé dopady pandemie na Slovensku v kontextu voleb a změny vlády v době nástupu epidemie a zamýšlí se nad možným dalším ekonomickým a sociálním vývojem země.
Maďarský ekonom Zoltán Pogátsa
připravil studie Crisis Management in Hungary during the 2020 Crisis. Představuje relativně dobrou ekonomickou situaci Maďarska před propuknutím pandemie Covid19 a dale průběh epidemie v Maďarsku, ochraná a ekonomická opatření přijatá vládou a dopady na obyvatele I na ekonomiku. Autor poukazuje na nejistotu dalšího vývoje. Věnuje se také roli Evropské unie až do chvíle dohody na společné pomci členským státům.
Právnička a odborová pracovnice Šárka Homfray
napsala studii Placená a neplacená práce v době pandemie . Důsledky pandemie a přijatých opatření pro genderovou rovnost. Zabývá se dopadem pandemie na silně feminizovaná odvětví pracovního trhu, a to jak ta, která byla zasažena omezeními a úbytkem příjmů, tak ta, která naopak musela reagovat na náročnou situaci a její zvládnutí. Kromě placené práce ženy v České republice vykonávají výrazně vyšší podíl neplacené práce včetně neformální péče o blízké osoby. V době pandemie se s touto skutečností pojily další genderově odlišné dopady, o kterých se studie rovněž zmiňuje.
Ekonom Jan Bittner
připravil důkladnou studii s názvem Ekonomické nerovnosti a koronavirus, ve které se věnuje teoretické souvislosti ekonomických nerovností a hospodářského cyklu v kontextu největších světových propadů minulosti – Velké hospodářské krize a Velké recese. V druhé kapitole analyzuje stávající nerovností v České republice a jejich možný vývoj do budoucna. Navrhuje také odpovídající hospodářsko-politická opatření.